Aktuality

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy v prosinci tohoto roku byla vrácena obec Walterouich králem Václavem I. zvláštní listinou farářovi Vilímovi od svatého Michala ve Znojmě (nynější jezuitský kostel). Ale už roku 1307 biskup olomoucký Jan potvrzuje kostel Valtrovický a jeho patronátní právo jeptiškám kounickým. Roku 1537 prodal císař Ferdinand I. Valtrovice se všemi statky českému vicekancléři Jiřímu Žabkovi z Limberku, který je dal zapsat roku 1542 majiteli z Jaroslavic, Vilému Kunovi z Kunštátu. Kolem roku 1560 zde nastoupilo učení Luterovo. Roku 1573 nastoupil do opatství Šebestián Freytag z Čepiroh. Roku 1597 se zde usadil pastor. Po bitvě na Bílé hoře bylo zde luteránství zakázáno. Pro nedostatek kněží, byla valtrovická fara bez faráře. Roku 1633 byly Valtrovice odkázány do Jaroslavic, roku 1665 do Hrádku. Až do roku 1781 byli obyvatelé Valtrovic nevolníky Jaroslavic a panstvu z Jaroslavic robotovali až do roku 1848. Od tohoto roku náležely Valtrovice k okresnímu úřadu, později Okresnímu soudu v Jaroslavicích a k Okresnímu hejtmanství ve Znojmě. Po první světové válce byly Valtrovice 17. prosince 1918 obsazeny českým vojskem v počtu 60 mužů, které přišlo od Slupu. Roku 1938 byly Valtrovice dle Mnichovské dohody obsazeny fašistickým hitlerovským vojskem a byly od zbytku země odtrženy až do května 1945, kdy byla obec osvobozena.

Památky v naší obci kostel, fara, škola, hřbitov

Farní kostel je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Před deseti lety prošel kostel rekonstrukcí a v roce 2014 obdržel cenu jako nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje za 2013. Na hlavním oltáři je obraz, který maloval znojemský malíř Josef Winterhalter. Stáří kostela není známo, ale klenutí presbitária je z doby pozdní gotiky, z čehož lze usuzovat, že byl postaven koncem 12. nebo počátkem 13. století. Fara a škola byly založeny 4. března 1748 hraběnkou Marií z Althana, rozenou Pignatelli. Hřbitov mají Valtrovice již třetí. Původně byl hřbitov kolem kostela. Druhý hřbitov byl u cesty vedoucí od kapličky severně naproti prvnímu sklepu. Na tomto hřbitově se přestalo pohřbívat roku 1828. Třetí a současný hřbitov je na severní straně u silnice ze Znojma, která byla zřízena v roce 1874. Pamětní farní kniha založena farářem Ferdinandem Aichingerem z roku 1800 je k vidění v prostorách kulturního domu.

A nyní několik informaci z demografického vývoje obce

V roce 1880 žilo ve 101 domech 514 obyvatel z toho 511 němců a 3 češi, v roce 1900 ve 111 domech 560 obyvatel a to 557 němců a 3 češi, v roce 1921 ve 121 domech 557 obyvatel a to 536 němců a 12 čechů, jiné národnosti 9, v roce 1930 ve 144 domech 607 obyvatel z toho 598 němců, 6 čechů, jiné národnosti 3 v roce 1950 v 82 domech 296 obyvatel. V současnosti žije v obci ve 141 domech 412 obyvatel.

Naší obci se rovněž nevyhýbaly živelné pohromy a epidemie. V roce 1838 od 3 do 8 března zasáhla obec velká povodeň řeky Dyje. V témže roce zasáhlo obec  krupobití a to 30. května. Krupobití zasáhlo obec v letech 1841, 1845, 1889, 1902. Řeka Dyje způsobovala často místním usedlíkům veliké škody například roku 1853 zničila most na silnici vedoucí do Slupu dříve Čule. V letech 1888 a 1899 při tání sněhu vystoupila ze svého koryta a rozlila se až k farským zahradám nynějšímu transformátoru a pokryla pole silným nánosem písku a kamení. V roce 1842 obec postihlo velké sucho, kdy od 15. května do 24. srpna nepršelo. V roce 1843 27. července zde vypukl požár, to se opakovalo také 13. září 1852 a 20. září 1886. Roku 1831 postihla obec cholera, kdy onemocnělo během dvou dnů 100 lidí, ale zemřeli jen 3. Roku 1855 zemřeli na choleru 4 lidé.

Naše kořeny jsou velmi důležité, z historie můžeme čerpat mnoho cenných informací i pro dnešní moderní a uspěchanou dobu. Když si všimneme a porovnáme minulost se současností v oblasti územní, populační, hospodářské, dopravní, sociální a ekonomické, zjistíme, že naše obec k naší radosti aktivně roste a rozvíjí se a všichni věříme, že správným směrem. Chceme, aby tento trend pokračoval a chceme i v dnešní době pro naší obec a naše lidi to nejlepší, abychom se tu všichni cítili dobře a bezpečně.

Mgr. Luděk Lahner, starosta obce Valtrovice